Maria Petersson – adoptivní panička Belky, Millen a Ziggyho:
Byl konec roku 2018, když jsem požádala o 4měsíční stáž v Gruzii na jaro 2019. Byla jsem velmi nadšená, že pojedu, protože jsem o zemi nevěděla téměř nic, stejně jako moje rodina nebo přátelé. Vědět, jak se připravit, bylo trochu ošemetné, dostala jsem informační balíčky o politice země, o jídle, co navštívit a upozornění na to, že zřejmě chytím různé žaludeční brouky. Kulturní šok, když jsem přistála, se však ukázal být něčím úplně jiným – vůbec poprvé jsem viděla toulavé psy. Dříve jsem cestovala po Africe a Evropě, ale nikdy jsem se s nimi nesetkala. Teď byli najednou všude. To byl začátek pocitů marnosti a bezmoci – jak může být situace toulavých psů v zemi tak hrozná? Dokonce i cestování za všemi krásnými místy se stalo bolestným zážitkem, protože jsem všude, kam jsem šla, viděla hladovějící, nemocné a trpící psy.
Začala jsem googlovat, jaké existují iniciativy, abych se pokusila pomoci těmto ubohým zvířatům a změnila tuto hroznou situaci. Zdálo se, že většina lidí, které jsem potkala, si na tuto scenérii zvykla, že je neovlivňuje do stejné míry jako mě – ale já prostě musela něco udělat, protože vidět trpící zbloudilce bylo k nesnesení.
V dubnu jsem narazila na facebookovou stránku útulku pro zvířata v Tbilisi s názvem GSPSA. Napsala jsem jim SMS a oni mě pozvali na návštěvu. Jednu deštivou dubnovou sobotu jsem šla navštívit útulek a potkala jsem zakladatelku, veterináře a dvě dobrovolnice, z nichž jedna byla Mariam. Přeložila vše, co bylo řečeno, do angličtiny a já pokračovala v rozhovoru s ní a další americkou dobrovolnicí Ariannou.
Arianna se rozhodla adoptovat pejska z útulku a v červnu 2019 jsem byla dotázána, zda chci udělat totéž. Nepřemýšlel jsem tak daleko, ale přesto jsem řekl ano a požádala Mariam, aby ukázala mi psa, kterého život v útulku ničí nejvíce. V boudě nad ostatními psími boudami byla třínohá, stresovaná, bílá kráska – Belka. V útulku pobývala od roku 2015 bez vyhlídky na adopci. Tak jsem ji adoptovala a ona dorazila do Švédska v dubnu 2021 – po dlouhých zpožděních způsobených pandemií.
Belka byla neskutečně vystresovaná a trvalo dva měsíce, než konečně v noci začala spát, správně jíst a být klidnější. Život v úkrytu jí trvale zvýšil produkci kortizolu a deprese způsobily, že si značně olizovala tlapky a nohy. Nyní je to více než 2 roky, co se Belka přistěhovala a je to ten nejúžasnější a nejzábavnější pes. Miluji každičkou její částečku a máme silné spojení. Belka miluje ranní procházky a v létě celou noc hlídkuje na zahradě.
I po odjezdu z Gruzie v roce 2019 jsem s Mariam denně mluvila o její práci s tuláky. Kdykoli byla ve svém rodném městě Zugdidi, posílala mi videa jiné Belky, věrného toulavého psa, který žil na ulici před Mariaminým domem. Belka byla vyhozena svým majitelem, jakmile otěhotněla. Opravdu jsem s Belkou soucítila, ale Mariam řekla, že by bylo těžké najít někoho, kdo by Belku chtěl – nemá ten typ vzhledu, který se adoptujícím nejvíce líbí. Začátkem roku 2022 jsem se rozhodla dát Belce ze Zugdidi domov ve Švédsku, zvláště když hrozilo, že ji v Zugdidi zastřelí. Mariam si ji vzala k sobě a zařídila vše potřebné k tomu, aby Belka mohla cestovat.
V říjnu 2021 mi Mariam také ukázala video se zraněným psím tulákem v Tbilisi. Byl to ten nejlaskavější pouliční pes a ona se snažila najít pro něj nový domov. Zatímco byl v pěstounské péči a snažil se vyléčit své zranění, Mariam zveřejnila, že je připraven k adopci. Příspěvky byly sdíleny v Kanadě, Evropě a Gruzii, ale nikoho ten krásný malý pejsek jménem Ziggy nezajímal. Bylo mi ho tak líto, že jsem se rozhodla ho adoptovat spolu s Belkou ze Zugdidi. Mariam mi je osobně přivezla do Švédska v říjnu 2022.
Zugdidi Belka (nyní Millen) a Ziggy (nyní Dodde) se s Belkou dobře zabydleli a trvalo několik měsíců, než jsme Millen a Dodda pořádně poznali – jejich osobnosti, preference a chování. Millen chodí pravidelně na psí kurzy a je takový lidsky něžný. Dodde miluje být na svém psím dvorku a dívat se na ptáky, lidi a brouky – stejně jako Belka. Každý den podnikáme dlouhé procházky lesem, a když to sezóna dovolí, všichni volně pobíhají.
Všechny tři jsou skutečným požehnáním a rozjasňují můj život každý den! Adoptujte – nenakupujte!
