Listopad byl měsícem významného pokroku v našem boji proti přemnožení pouličních psů a koček v oblasti Zugdidi a jejím okolí. Díky neuvěřitelné obětavosti našeho dobrovolnického týmu jsme úspěšně dokončili přes 145 sterilizací, čímž jsme zabránili narození odhadem 500 štěňat a koťat, která by jinak čelila životu na ulici. Tento úspěch znamená obrovský krok vpřed v našem úsilí o podporu humánní kontroly zvířecí populace a zlepšení života toulavých zvířat v regionu.
Tohoto milníku bychom nemohli dosáhnout bez tvrdé práce a odborných znalostí našeho úžasného veterinárního týmu v Zugdidi, vedeného Dr. Georgem a Dr. Emzarem. Jejich neúnavné úsilí přispělo k uskutečnění těchto sterilizačních kampaní. Jsme také nesmírně vděční našemu českému dobrovolnickému týmu, který přicestoval ze zahraničí, aby půjčil své ruce a srdce této kritické věci.
Naše iniciativa je výhradně dobrovolnická, přičemž všichni členové týmu štědře věnují svůj čas, dovednosti a peníze. Abychom však mohli uskutečňovat všechny naše akce, jsme odkázáni na dary. V současné době fungujeme s rozpočtem přibližně 1 400 EUR měsíčně, který pokrývá základní výdaje, jako jsou veterinární služby a dodávky z místního Zoo-shopu. Naše financování pochází především z crowdfundingu a hrstky malých sponzorských darů od soucitných společností, které sdílejí naši vizi.
V průběhu těchto náročných časů v Gruzii aktivně protestujeme a bojujeme za svá práva uprostřed probíhajících politických nepokojů. Navzdory obtížím se nadále soustředíme na naše poslání pomoci co největšímu počtu zvířat. Jsme hrdí na to, že se s vámi můžeme podělit o naše listopadové úspěchy, a doufáme, že nás budete i nadále podporovat v práci na vytvoření lepší budoucnosti pro pouliční zvířata v Gruzii.
Český záchranný tým našel vyhublého a těžce zraněného Dobbyho, když sbíral zbloudilce ke sterilizaci. Naléhavě potřeboval lékařskou péči, a tak ho přivezli do Zugdidi a následně na kliniku v Tbilisi, kde má náš tým prostředky a zařízení na léčbu těch nejtěžších případů.
Dobby podstoupil kompletní veterinární prohlídku, včetně analýzy, rentgenu a krevních testů. Poté byl nepřetržitě ošetřován v pěstounské péči u Mariam Shekiladze. Jakmile byl Dobby dostatečně silný a výsledky jeho testů se zlepšily, byl připraven na artroplastiku své zadní nohy, která byla zlomená v kyčli. Nyní se zotavuje po operaci v dočasném domově v Zugdidi a připravuje se na přestěhování k nové rodině v České republice.
Dobby je laskavá, jemná duše, která stále zažívá stres a potřebuje útěchu a podporu, aby překonala své trauma. Jsme nadšeni, že mu naši čeští dobrovolníci našli milující rodinu.
Všechny náklady na Dobbyho léčbu byly uhrazeny díky dárcům z České republiky. Velké poděkování patří zejména jedné dárkyni, která poslala velmi štědrý dar, tím zaplatila náročné operace, aby se dal Dobby brzy do pořádku.
Při jedné ze svých záchranných misí v gruzínských horách našel český dobrovolnický tým v mrazivé oblasti Ushguli uvázaného psa na velmi krátkém řetězu. Pes stál ve výkalech a byl uvázaný tak dlouho a těsně, až se mu obojek zařízl do kůže a způsobil bolestivou a infikovanou ránu. Dobrovolníci oslovili místní obyvatele poblíž místa, kde byl pes připoután, a bylo jim řečeno: „Vezměte si ho,“ když se zeptali, jak by mohli pomoci.
Česká skupina přivezla psa k lékařskému ošetření do Zugdidi, kde mu veterinář ránu vyčistil a zašil. Zatímco probíhala operace, čeští dobrovolníci tvrdě pracovali, aby pro něj našli domov v České republice — a podařilo se! Brzy se připojí k rodině, která má dům se zahradou blízko lesa. Uhodnete, jak ho nová rodina pojmenovala? Lucky!
Lucky je nyní v dočasné péči u Larisy, kde je socializován a trénován, aby se cítil bezpečně a klidně mezi ostatními psy a lidmi – což je výzva pro psa, který byl po tak dlouhou dobu vystaven takovému týrání.
Sterilizační kampaň probíhala od 11. do 13. listopadu a jejím výsledkem bylo 98 psů a koček sterilizovaných během tří dnů. Dobrovolníci David, Kateřina, Jitka, Honza a Matyáš z Psích tuláků z Gruzie se s námi podělili o to, jaké bylo zúčastnit se sterilizační kampaně – a co je vedlo k tomu, že se tak rozhodli.
Co vás inspirovalo k tomu, abyste pomohli zorganizovat sterilizační kampaň v Gruzii?
Situaci ohledně toulavých psů v Gruzii velmi dobře známe z našich předchozích návštěv. Práci Zero Stray Georgia sledujeme již dlouhou dobu a je jasné, že sterilizace je nejdůležitější a nejúčinnější způsob, jak situaci zlepšit. Pomáháme také s péčí o psy a veterinárními náklady prostřednictvím našich veřejných materiálních a finančních sbírek přes platformu Znesnaze21. Ale kastrace jsou naší nejvyšší prioritou, i když jde o dlouhodobý proces.
Můžete nám říci, jak obvykle probíhá sterilizační kampaň?
Dny sterilizační kampaně byly neuvěřitelně intenzivní. Kampaň trvala tři dny, probíhala vždy od časného rána do pozdního večera a během této doby bylo sterilizováno 98 psů a koček. Dny jsme trávili sbíráním neoznačených pejsků z ulic a přinášením na veterinární kliniku. Někdy jsme asistovali přímo na klinice. Psy, kteří se právě probudili z operace, jsme uklidňovali a krmili. Na konci každého dne jsme je vraceli na stejné místo. To byla asi emočně nejtěžší část práce. Každý pes dostal na ucho žlutou značku, což znamená, že je kastrovaný a očkovaný.
Kampaň se neomezovala pouze na pouliční psy; chudí místní si mohli přivézt i své domácí mazlíčky, což bylo také důležité, protože tito lidé často ani nevědí, že je možné svá zvířata sterilizovat. Pak se jim narodí nechtěná štěňata, která potom vyhazují na ulici. Veterináři pracovali dlouhé hodiny, někdy až 14 hodin denně. Gruzínští dobrovolníci, kteří pomáhali veterinářům, byli neuvěřitelně obětaví. Byla to neskutečně inspirativní skupina lidí. Na konci každého dne byli všichni hodně vyčerpaní.
V Gruzii jste provedli několik záchranných misí. Mohli byste se podělit o podrobnosti nebo příběhy o těchto zkušenostech?
Vždy při každé návštěvě Gruzie zažijeme nějaké záchranné mise. Tentokrát jsme zažili tři zvlášť nezapomenutelné příběhy.
První se týkal krásného stvoření, na které jsme narazili v Samtredii, více než hodinu jízdy od Zugdidi. Podél rušné, prašné silnice jsme spatřili extrémně hubeného, kulhajícího psa. Bylo vidět každou kost v jeho těle. Byl to možná ten nejubožejší pes, jakého jsme kdy viděli. Věděli jsme, že ho musíme vzít s sebou.
Po úspěšné operaci zlomeného kyčelního kloubu a léčbě babeziózy se pejsek nyní zotavuje a připravuje na cestu, protože v ČR našel novou adoptivní rodinu. Sdíleli jsme jeho příběh na našich sociálních sítích a podpora, které se nám dostalo, byla ohromující. Mnoho lidí poslalo peníze na jeho léčbu a převoz do nového domova.
Druhý příběh se odehrál po skončení sterilizační kampaně. Mariam nás požádala, zda bychom nemohli jet do Ushguli (horské vesnice v Horní Svanetii, pět hodin od Zugdidi) abychom našli psa, do kterého se zamilovala jedna paní z Polska během své návštěvy Gruzie. Pes ji několik dní doprovázel na výletech, a když se vrátila domů, rozhodla se ho adoptovat. Stal se další malý zázrak – našli jsme ho pouhých 15 minut po příjezdu do vesnice.
Když jsme se však chystali odjet, objevili jsme dalšího psa, který byl krutě připoután šňůrou, která mu způsobila hroznou ránu na krku. Nacházel se v opuštěné části vesnice. Neuvěřitelně jsme byli zděšeni podmínkami, ve kterých žil. Byl to příklad otřesného týrání. Do Zugdidi jsme se nakonec vrátili se dvěma pejsky. Příběh druhého psa se také rozšířil na sociálních sítích v České republice, kde jsou lidé velmi citliví na týrání zvířat. Každá záchranná akce, kterou jsme uskutečnili, měla nakonec skutečně šťastný konec, takže se veškeré úsilí vyplatilo.
Jaké emoce jste prožívali, když nastal čas opustit Gruzii?
V tu chvíli jsme prožívali mnoho různých emocí. Cítili jsme naději, že jsme snad udělali alespoň trochu dobra. Měli jsme radost z úspěchu kampaně a tří toulavých psů, kteří našli nové domovy v Evropě. Ale také jsme se cítili zoufalí, protože jsme věděli, že strašná spousta ubohých tuláků zůstává na ulicích v bolestech. Taky smutek z toho, že musíme opustit tak úžasné lidi, a trochu obavy o tuto krásnou zemi kvůli všem politickým událostem, kterým teď čelí.
Keto je tulačkou ze Zugdidi, která je nám již nějakou dobu dobře známá. Bojovali jsme sami se sebou, zda ji vzít do naší péče, protože v současné době máme více než 60 psů v dočasných domovech, kteří čekají na umístění. Před pár týdny jsme našli Keto těžce zraněnou poté, co ji srazilo auto. Trpí anémií, onemocněním ledvin a kosterními problémy, které způsobují, že její kosti tlačí na močový měchýř. Na operaci je stále příliš slabá, ale děláme vše, co je v našich silách, abychom jí pomohli co nejrychleji znovu získat sílu.
Mnoho našich úžasných podporovatelů se rozhodlo zahájit na oslavu svých narozenin sbírku pro pouliční psy. Například Lisa z Německa uspořádala úžasnou sbírku ke svým narozeninám a vybrala více než 700 eur pro Zero Strays Georgia.
Všechny naše psy v dočasných domovech připravujeme na adopci do zahraničí, což je proces, který trvá několik měsíců.
Před přijetím do dočasného domova necháváme každého psa otestovat na virová onemocnění a bakteriální infekce, které mohou být nakažlivé. Babezióza a parvovirus jsou dvě časté infekce, které mohou být smrtelné, pokud se neléčí nebo se léčí příliš pozdě. Jakmile jsou v pěstounské péči, označíme psy mikročipem, provedeme komplexní sérii očkování a očkování proti vzteklině. V německé laboratoři pak necháme otestovat výši vytvořených protilátek. Po těchto krocích jsou psi připraveni na cestu zhruba za tři měsíce.
Jak bylo zmíněno v úvodu, v listopadu jsme sterilizovali 148 zvířat – což znamená odhadem 500 štěňátek, která se nikdy nebudou muset narodit na ulici. Toto je jen několik příkladů sterilizací provedených v Zugdidi, Kutaisi, Lechkhumi a Svanetii s pomocí našich veterinářů a dobrovolníků. Situace je obzvláště zoufalá v oblastech, jako je Samtredia, Marvili a Kutaisi – regiony, na které se, doufáme, zaměříme více, pokud to finance dovolí.
Potřeba lékařské péče je mezi tuláky, se kterými se setkáváme, nesmírně potřebná a my se je snažíme léčit a ošetřovat, než je budeme muset vrátit zpět do ulic. Pečlivě však sledujeme jejich pokrok během našich krmících koleček, abychom zajistili, že se u nich nerozvinou infekce po léčbě nebo jiné komplikace.
Gordona velmi těžce srazilo auto a utrpěl hrozná poranění, včetně zranění nohy, kvůli kterému jsme mu nohu amputovali. Zero Strays Georgia sponzorovala operaci, kterou provedl veterinář George Tchurgulia.
Jak mnozí z vás vědí, Zero Strays Georgia nemá žádný vlastní útulek a nevlastní žádný pozemek. Psy také nedáváme do komunálních útulků, ale místo toho platíme 180 GEL měsíčně za psa místním rodinám, aby se o ně mezitím postarali a socializovali je, dokud nenajdou svůj vlastní trvalý domov. Tentokrát se ale o třínohého Gordona nestará žádná z našich rodin na venkově, ale pečují o něj pracovníci kanceláře Enegro Pro Georgia.
Mikaela a její rodina adoptovali fenku Liu v roce 2024. Žijí na švédském venkově a o Lie se dozvěděli prostřednictvím příspěvku na Facebooku.
„Adopce Lii byla úžasným zážitkem, a to díky Sofii, která se postarala o veškeré papírování a krevní testy související s procesem adopce. Všechno šlo hladce a my jsme neuvěřitelně vděční za Sofiinu pomoc.
Všechno to začalo, když jsme viděli příspěvek na Facebooku od naší společné kamarádky.
V té době naše již rodina přemýšlela o pořízení psa. Liin příběh v nás zarezonoval a tak jsme se rozhodli ji přivítat u nás doma. Rychle jsme se připravili na její příjezd a jsme strašně rádi, že jsme to udělali.
Život s Liou je prostě úžasný. Je neuvěřitelně přátelská, společenská a skvělá k našim dětem, kterým je sedm a devět let. Lia se dokonce účastnila dětské narozeninové oslavy a pořádně si to užila. Děti si s ní rády hrají a ona zase naprosto zbožňuje lidskou pozornost. „
Naší jedinou výzvou zatím bylo sžít Liu s našimi kuřaty, která na farmě chováme. Má silné lovecké instinkty, takže pracujeme na tom, abychom jí pomohli přizpůsobit se kuřatům a naučili ji, že i oni jsou součástí rodiny.
Lia si skvěle rozumí s našimi dvěma kočkami. Tráví spolu hodně času, když jsme v práci nebo ve škole, a je jasné, že se s nimi cítí jako doma. Děti převzaly zodpovědnost za venčení Lii po škole a funguje to perfektně.
Lia je opravdu nejlepší pes na světě. Ví, jak najít nejpohodlnější místo na pohovce nebo v posteli pro zdřímnutí. Během dne je vášnivá běžkyně a potřebuje každodenní příležitosti k běhu v lese. Je to jedna z věcí, kterou má nejraději, a my dbáme na to, aby měla dostatek pohybu.
