V říjnu jsme ukončili naši úspěšnou letně-podzimní sbírku, ve které se díky vaší úžasné podpoře vybralo více než 85 tisíc Kč. Vás, kteří jste chtěli pomoci, bylo ohromné množství. Pomáhali jste nám finančně, sdílením nebo i “jenom” povzbudivými vzkazy. Hodně to pro nás znamenalo a moc za to děkujeme. Sbírka nás stála hodně sil, ale všechna ta námaha se vyplatila.
Jedna část práce tak byla hotová, ale ta druhá na nás ještě čekala – vypravit se do Gruzie a díky vám tam uskutečnit pomoc, kterou jsme slíbili.
Mezitím jsme ještě na našich sociálních sítích vyhlásili materiální sbírku, kde jsme vás žádali o veterinární a lékařské vybavení, potřeby pro pejsky a vše, co byste mohli postrádat a v Gruzii by to mohlo pomoci. A začali se dít neuvěřitelné věci. Ze všech koutů republiky jste se nám začali ozývat s nabídkami, samovolně jste začali organizovat shromaždiště materiálu a nám brzy začaly chodit balíčky. Byli jsme dojatí, když jsme se zase jednou přesvědčili, jakými milovníky zvířat Češi jsou.
V konečném souhrnu jste nám poslali kolem více jak 200 vodítek a obojků, 50 postrojů, operační obleky, gumové rukavice, savé podložky, léky, jehly, obvazy, lékařské nůžky atd. Byla toho zkrátka pěkná hromada o celkové váze přes 70 kg. Neskutečné.
Vše jsme pobalili, domluvili s Mariam Shekiladze ze Zero Strays Georgia vše potřebné a na začátku listopadu jsme vyrazili.
Po příletu do Kutaisi jsme nejdříve podnikli menší pátrací akci po pejskovi, jehož fotku a přibližnou polohu nám poslala paní, která se nedávno z Gruzie vrátila, a která se rozhodla dát pejskovi nový domov. Ne každý příběh má ale bohužel šťastný konec. Psího tuláka se nám najít nepovedlo. Jsme ale v kontaktu s gruzínskými dobrovolníky a pokud by ho nakonec našli, jsme domluveni, že ho vezmou k dočasným pěstounům a připraví ho na cestu do EU. Snad se to povede.
Pak už jsme si vyzvedli auto a zamířili do Zugdidi, kde jsme měli naplánovanou 3 denní kastrační kampaň. Mariam nás ubytovala u svých rodičů, takže jsme si mohli užít autentickou gruzínskou pohostinnost, domácí stravu a nahlédnout tak zase hlouběji do jejich kultury. Venku bylo kolem 15 stupňů, což bylo o dost příjemnější než doma. V noci ale teploty padaly skoro k nule a jelikož Gruzíni v podstatě netopí, zalézala nám zima často pod nehty.
Kampaně se zúčastnili dva místní veterináři, kteří dlouhodobě se Zero Stray spolupracují, George “Goga” Tchurgulia a Emzar Chachua, stejně jako několik místních dobrovolníků v čele se Salome Partsvania. Všichni pracovali neúnavně celé tři dny od rána do noci, často i 14 hodin denně. Veterináři po tuto dobu uzavřeli své ordinace pro své běžné pacienty a věnovali se jenom kastracím.
Kastrovali a očkovali se psí tuláci, které jsme v ulicích města a jeho okolí našli bez barevného štítku v uchu. Pokud totiž pouliční pes v Gruzii takový štítek má, značí to, že je současně kastrovaný a očkovaný proti vzteklině. Zároveň chodili chudí místní se svými domácími mazlíčky. Ty jsme do kampaně zahrnuli proto, že tito lidé často ani nevědí, že je možné svá zvířata sterilizovat. Pak se jim narodí nechtěná štěňata, která vyhazují na ulici, čímž přispívají k dalšímu růstu populace pouličních psů a jejich utrpení. Tato prevence nám přijde velmi důležitá. V Gruzii totiž můžete, kvůli výše zmíněnému, narazit na spoustu v podstatě čistokrevných psích tuláků.
Naším úkolem bylo zejména odchytávat psy z ulice a po zákroku, krátkém zotavení a naplnění jejich bříšek je na stejná místa navracet. To bylo velmi psychicky náročné, protože každému z těchto úžasných zvířat bychom nejradši dali teplý a útulný domov, jaký si zaslouží. Jinak jsme byli k dispozici veterinářům, dělali řidiče, zkrátka takové holky (a kluci) pro všechno. Často jsme také mluvili s místními, kteří přivezli svá zvířata, a kteří nám vyjadřovali velkou vděčnost za to, co tu děláme.
No a pak jsme si střihli jeden neplánovaný noční výlet do hlavního města Tbilisi. Mariam se na nás obrátila, jestli bychom ji nepomohli vypravit jednoho psího šťastlivce do jeho nového domova v Polsku, aby ho nemusela složitě a nákladně vozit na letiště taxíkem. Na letišti bychom měli být nejpozději v pět ráno, ideálně dříve. Koukli jsme se na sebe. Od toho jsme přeci tady, abychom pomáhali, ne? Takže po náročném dni jsme si šli v devět lehnout, za dvě hoďky vstali a vyrazili do 5 hodin vzdáleného Tbilisi, abychom se pak na letišti otočili a jeli zase 5 hodin zpátky.
Ukázalo se ale, že ta cesta je důležitější, než to zpočátku vypadalo. Při zpáteční cestě, asi hodinu a čtvrt cesty od Zugdidi, jsme u malého zaprášeného obchůdku u hlavní a frekventované cesty našli tu největší hromádku psího neštěstí, jakou si umíte představit. Na těle byste mu spočítali každou kost, jak byl vyhublý. Poskakoval pouze po jedné zadní noze a měl lysiny v srsti. Koukal se na nás tak žalostným pohledem, že jsme vůbec neváhali a vzali ho s sebou.
Později jsme zjistili, že jednu zadní nohu má zlomenou v kyčli, druhou zadní měl zlomenou a špatně srostla, má nemocná játra a nemoci z klíšťat.
Bylo jasné, že mu musíme pomoci se vyléčit a zároveň mu najít domov. Zero Strays Georgia má totiž už teď u svých dočasných pěstounů 61 psích tuláků a jakékoliv další výdaje jsou pro ně zničující. Podělili jsme se tedy o jeho příběh na našich sociálních sítích a stala se další neuvěřitelná věc. Začali se nám ozývat lidé, kteří byli pohnuti jeho osudem. Nabízeli finanční pomoc, dočasnou péči v České republice a nakonec jsme pro něj našli i novou rodinu. Mariam si ho pak odvezla k sobě do Tbilisi, kde dostane tu nejlepší možnou péči a čas se zotavit.
Za celou dobu kampaně se vykastrovalo 98 psů a koček, což je prostě skvělé číslo a jsme neskonale vděční všem, kteří na tom mají zásluhu. Vám, kteří jste nás podpořili finančně a vůbec jste to celé umožnili, veterinářům v Zugdidi, místním dobrovolníkům a hlavně Mariam, která je srdcem i duší Zero Strays Georgia. Svým neúnavným zápalem na hranici sebezničení dokazuje, že každý dokáže změnit svět kolem sebe. Že to sice nejde najednou, ale vede k tomu tisíc drobných krůčků plných dobra. Ale že to jde. A to je velmi inspirující.
V průběhu pobytu v Zugdidi jsme navštívili i několik dočasných pěstounů, ale o tom chystáme samostatný článek.
Raději ještě podotýkáme, že 100% vybraných peněz šlo na pomoc psům v Gruzii. Jsme parta dobrovolníků a všechny náklady na cestu do Gruzie a pobyt v ní jsme si platili z vlastních kapes. Vaše peníze byly použity na převoz materiální sbírky, kastrační kampaň, krmivo, antiparazitika a veterinární náklady. Celý výtěžek sbírky musíme vždy vyúčtovat dárcovské platformě ZNesnáze21 do poslední koruny, jinak jsme smluvně zavázání doplatit nedoložené peníze ze svého.
Děkujeme, že spolu s námi pomáháte těmto úžasným, empatickým tvorům. I malý příspěvek totiž může mít cenu psího života.
